Vlna ze shetlandských oveček mně zaujala hlavně pestrou paletou odstínů od bílé přes krémovou, medovou, hnědou a šedou až k černé jak uhel, mnohdy zkombinované v jednom jediném rounu, a svou jemností. Průměrná tloušťka vlákna je 23 mikronů, ale třeba na ramenou může mít jen 10 a naopak na zadku i 30 mikronů.
Ovečky stříhám ručně klasickými nůžkami na vlnu. Letos jsme s manželem trochu experimentovali. Shetlandky, jakožto divoké plemeno, na jaře přirozeně línají a když vystihnete ten správný čas, jde vlna docela jednoduše vytahat. Takto získaná vlna je bez zástřihů a nekončí hrubým řezem. Takže asi tři holky se nám podařilo takto zbavit rouna.
Před dalším zpracováním vlnu vyperu. Rouno namočím do větší nádoby s vlažnou vodou a nechám asi 12 hodin odmáčet. Poté několikrát vyměním vodu a přitom vlnu pokaždé jemně promnu. Nechám okapat a suším na sušáku na prádlo rozloženou na staré zácloně. Když je hezky, tak venku. Schne docela dlouho. Po uschnutí uložím do plátěného pytle a je připravená k česání.
K česání používám kartáče nebo holandské hřebeny, které vyrobily šikovné ruce mého manžela. Bubnová česačka je ve fázi rozkresu :-). Když je rouno čisté, bez rostlinných zbytků, češu na kartáčích, pomocí hřebenů lze zase ledaco zachránit i ze silně zakrmeného rouna a navíc, vlákna v takovýchto česancích jsou srovnaná vedle sebe a krásně se z nich přede tenoučká nit na krajku. Ilustrační video – hřebeny a kartáče.
Načešu si větší množství a potom přijde na řadu kolovrátek.
Z upředené vlny rovnou pletu, nebo háčkuju a peru až finální výrobek. To už používám k odstranění lanolínu šampon na vlasy. Výtvory pak suším vypnuté na savé podložce.
To vytahání vlny vypadá tak jednoduše, tak čekám na ten správný čas…:)) Shetlandka máme jednoho (od pana Cieslara), když ho obírám od sena (on by se v něm nejradši koupal), tak mi občas zůstane chomáček vlny v ruce, ale jinak ještě drží pevně.
Vypadá jednoduše, ale nám to tak úplně nešlo :-), asi jsme to ještě přesně nevystihli. Část rouna vypadávala skoro sama a část – většinou zadek a zadní nohy – jsem musela dostříhat. Zvlášť u berana si dávejte pozor. Já jsem v zápalu tahání jaksi nepostřehla, že se to Conorovi už moc nelíbí a dostala jsem pořádnou pecku :-)