Půda na našem pozemku je těžká, jílovitá, kromě toho se na ní více jak deset let pásly krávy, takže byla utužená a po dešti špatně vsakovala. No na pěstování zeleniny na první pohled nic moc, ale dá se s ní pracovat. A potom co jsem zasadila první brambory a zeleninu, objevili se i první pomocníci. Krtci, hraboši a bohužel i hryzci. Půda byla po jejich činnosti krásně kyprá no ale to víte, zadarmo ani kuře nehrabe a tak mi začaly mizet celé mrkve, celery i celé sazenice salátu či kedluben kdesi v podzemním labyrintu. Nejnákladnějším pracantem jsou hryzci. Likvidují i keře a mladé stromky.

Krtci mi nevadí, protože zelenina do jejich jídelníčku nepatří. Je pravda, že když podkopou záhon s mladými rostlinkami, tak všechny uschnou a můžete sít znova, ale škody nejsou tak velké. Když jsem hledala na internetu radu, co s hryzci na pozemku, tak jsem se dozvěděla, že mám prodat pozemek :-).

Ale já jsem beran a tak snadno se nevzdávám, ikdyž se mi občas, při pohledu na zdevastované záhony, chtělo brečet :-). Udělala jsem dvě věci – zasázela a vysela jsem více zeleniny…to aby nám něco zbylo a začala jsem z budováním biotopů pro predátory, abych je na pozemek přilákala. Více v samostatné kapitole.

Maliny a jiné

Přišla jsem na způsob jak pěstovat maliník i na našem ne zcela vyhovujícím pozemku. Maliny totiž nemají rády mokro – rozvíjí se houbové choroby a přímé sluníčko, které poškozuje plody. Vysázela jsem odrůdu – bohužel název nevím, roste už 15 let na zahradě u rodičů – která plodí dvakrát ročně. Mám vyzkoušeno, že v nevyhovující půdě to nezvládnou. Ani jedna sklizeň nebyla dobrá. Proto je brzy na jaře seříznu nízko u země. Dobře pohnojím dešťovkou, která protekla hnojištěm. Obětuji tím sice jarní sklizeň, ale zato ta podzimní je luxusní. A takové jsou i marmelády, nebo malinovka :-)

Kromě malin, jsem zasázela také jahody, rybízy, jostu, angrešty – ty mi ale manžel v zápalu boje s bujnou vegetací zakrátil sekačkou :-), dále kanadské borůvky, muchovník a zimolez, keře aronií a rakytníku, dříny a moravský sladkoplodý jeřáb. Byl v plánu i živý plot z trnek, ale ty právě nejvíc chutnají hryzcům. Plody využíváme hlavně k přímé spotřebě a z jejich kombinací jsou úžasné marmelády.