Archiv rubriky: Zahrada

Ohlédnutí za zeleninovou sezonou

Tipy na zpracování zeleniny a ovoce, Zahrada, , , ,

Co se počasí týče, je každý rok trochu jiný. Stejné to je i se zeleninou na přírodní zahradě, něco se podaří, něco méně a něco vám nevyroste vůbec, ikdyby jste se na hlavu stavěli :-). To ale není důvod k zoufání, nýbrž k dalšímu experimentování s pěstebními postupy a zeleninovými odrůdami. Mrkve a zelíčka bylo požehnaně, červená řepa trochu slabší a petržel klasicky žádná. Nedaří se mi už několik let po sobě, ale já jednou přijdu na to, jak na to. Zásoby kopru, naťového a řapíkatého celeru mám v mrazáku, naťový i sušený. Jenom bulvičky pod polozvadlou natí jaksi chyběly :-)…to víte, hryzci.

Cukrová kukuřice je také skvělá zamražená. Od září kontroluji pravidelně kukuřičné klasy, abych vystihla tu správnou dobu sklizně. Je to důležité kvůli následnému loupání. Zrna musí být ještě mléčná, ale musí jít už snadno vyloupnout z klasu. Je to pracné, ale stojí to za to. A ani není třeba velké množství rostlin. Z 12 vzrostlých kukuřic s převážně dvěma klasy, se mi podařilo vyloupat cca 7 kg sladkých zrn. A mrazím i celé klasy k pozdějšímu vaření.

Poslední podzimní proteiny neboli fazole a fazolky.

Už od července sklízím křehké lusky keříčkových fazolí a zamrazuji, část úrody nechávám dozrát na vaření a pro další výsadbu. Velké fazole – u nás zvané – becoki, jsou odrůdou tyčkovou a tvoří neproniknutelnou zelenou stěnu, posetou červenými a bílými kvítky. Jedinou nevýhodou je, že u nás dozrávají docela pozdě a většina lusků to kvůli mrazu ani nestihne. Fazole s uschlých lusků používám pro výsadbu a ty z lusků zelených uchovávám rovněž z mrazáku. Zamrazené fazole zůstanou krásně naducané a jsou uvařené za podstatně kratší dobu. Když je necháte uschnout, scvrknou se a jsou nepoživatelné.

Rajčata mi letos udělaly radost. Nejen že plodily až do prvního mrazu, který k nám letos přišel už 11.10., ale odolaly i plísni bramborové. Všechna rajčata, i ta zelená, jsem stihla před mrazíkem sklidit. Ta zelená, uložená v temnu v kartonové krabici se zralými jablky, krásně dozrála a poslední salát z biorajčat jsme měli 6.11.

Houby sice ještě nepěstuji, ale jsou v plánu :-). Zatím nám na letos poraženém kmeni topolu vyrostly tyhle nádherné plodnice.

Jsou k nakousnutí, ale bohužel jsme zatím nezjistili o jakou předpokládám dřevokaznou houbu se jedná.

Samozřejmě u nás nesmí chybět ani kysané zelí. Do keramické nádoby o objemu 40l se vejde zhruba 80kg zelí a zakvašené vydrží celý rok. Letos se mi soudek podařilo našlapat za čtyři hodiny :-). Zelí si můžete naložit i do větších sklenic. Potřebujete k tomu jen nakrouhané zelí, kamennou sůl, kmín a kopr. Kvasinky pro práci potřebují teplo, takže po dobu bouřlivého kvašení je potřeba nádoby ponechat při pokojové teplotě, po vykvašení je pak můžete uložit do spíže nebo sklepa.

Až se zima zeptá…..

Tipy na zpracování zeleniny a ovoce, Zahrada

Všechny letos předpěstované bylinky se mi ujaly a krásně se rozrůstají, takže jsem už mohla něco nasušit. Tedy kromě levandule a rozmarýnu. Ty vzcházely hrozně dlouho a špatně, ale něco rostlinek přece jen vykouklo. Rostou pomalu a tak jsou zatím v květináčích.


Ve velkých sklenicích je sléz maurský, dále květy bezu černého a  řebříčku, natě meduňky, šalvěje a celeru, úspěšná byla i houbařská sezona. V menších sklenicích je dobromysl, tymián, saturejka, máta a mateřídouška. V květináčích levandulka a rozmarýnka. Z měsíčku lékařského používám jen okvětní plátky, čaj má jemnější chuť. Ještě jsem zapomněla na majoránku, kterou si pěstuji z přímého výsevu ve skleníku. Venku totiž neobstojí před slimáky ani lísteček. Stihla jsem jí ostříhat třikrát.

Bylinky používáme jak na čaje, tak také jako koření. Třeba dobromysl je skvělá na čaj, jež dělá čest jejímu jménu, ale vynikající je i do zeleninových jídel a třeba i na kachničku. Podobně i šalvěj nebo tymián.

Vlastní bio fresh bedýnka

Zahrada,

Období pozdního léta mám moc ráda. Začíná pro mně totiž dlouhé období, kdy do obchodu pro zeleninu opravdu nemusím. Přírodní zahrada hýří barvami a všude kam se podíváte je něco k snědku :). Něco moc dobrého, voňavého, co vyrostlo díky troše kompostu, hnoje, sluníčka a deště. A nesmím zapomenout na celou řadu šikovných breberek v půdě, díky nimž se živiny dostávají k rostlinkám. Poslední věc, bez které se přírodní zahrada opravdu neobejde, je vlastní energetická a časová investice :). Nemusí se přehánět, určitý stupeň zaplevelení není na škodu, ale rozhodně neexistuje žádná bezúdržbová zahrada.

Přírodní zahradník by rozhodně měl přijmout tři základní fakta. Za prvé, že jeho vypěstovaná zelenina v žádném případě nebude splňovat normy EU co se velikosti a tvaru týče a proto by měl v tomto ohledu změnit svoje očekávání a radovat se i z mála. Za druhé musí počítat s tím, že na jeho výpěstcích si bude průběžně pochutnávat celá řada strávníků počínaje savým a žravým hmyzem přes plže, hraboše a hryzce až k zajícům a srnkám, pokud nemá zahradu oplocenou. Řešením je aktivní podpora predátorů, budování biotopů. A za třetí, některé druhy zeleniny v určitých podnebných a půdních podmínkách prostě neporostou. Moje metoda je 3x a dost. Tři roky po sobě se snažím vytvořit pro konkrétní druh zeleniny ty nejlepší podmínky, ale pokud se mi nikdy nic neurodí, už ji nesázím.

Rozhodně není mým cílem se chlubit, ale hlavně nalákat, inspirovat a některé možná už jen trochu popostrčit k rozhodnutí vypěstovat si alespoň něco vlastního :). Bedýnka obsahuje kromě zeleniny i čerstvé bylinky, léčivky i jedlé květy.

 

Ani kolovrátek nezahálí :-)

Vlna a její zpracování, Zahrada, , ,

Musím říci, že mi momentální střídání počasí docela vyhovuje, nebo přesněji mojí tělesné schránce.  Kdyby pořád svítilo sluníčko, byla bych zlomená v pase v záhonech se zeleninou a kdyby zase dlouho pršelo, upadly by mi ruce při česání vlny na kartáčích. Takhle mi to docela rozumně koriguje matka příroda :-).

Díky tomu vznikly nové vyvýšené záhony… .

Zelenina bují … .

A loňské rouno se pomalu, ale jistě poslušně svíjí do klubíček.

Jahody

Zahrada, , ,

Nějak nestíhám, ale je nejvyšší čas zamulčovat jahody nějakým suchým materiálem. Může to být řezaná sláma, nebo stejně dobře poslouží i dřevěná štěpka. Plody nebudou po deštích ušpiněné, rychleji oschnou a kyselá reakce při tlení dřeva jahodám neublíží…jsou to původně lesní rostliny.

Při pokládce mulče jsem zjistila, že na jahodníku hoduje květopas. Je to brouk, který klade vajíčka do poupat jahod a tím je likviduje. Není to nic hrozného, protože přirozeně reguluje násadu plodů. Je totiž lepší mít na keříku 10 větších plodů, než 20 minijahůdek, protože je rostlina není schopna vyživit. Ale zase na druhé straně je dobré výskyt květopase alespoň částečně regulovat. Napadená poupata s nakladenými vajíčky mají totiž charakteristický vzhled – jsou jakoby nalomená, svěšená a po nějaké době usychají a padají na zem, kde se záškodníci ukryjí do příštího roku. Chytit dospělce se vám podaří málokdy, protože při sebemenším náznaku nebezpečí se okamžitě rostliny pouštějí a padají na zem, kde už je nenajdete, ale můžete jednoduše sesbírat a zlikvidovat napadená poupata, nejlépe denně, do doby jejich výskytu.

Zalévání ve skleníku

Zahrada, ,

K zálivce je samozřejmě nejlepší dešťovka. Tu chytáme do retenční nádrže a pak přečerpáváme do sběrné nádoby u skleníku.

A jako všeho moc škodí, škodí i moc vody. V naších půdních podmínkách se běžně stávalo, že po cca dvou dnech trvalejšího deště jsme museli do skleníku v gumácích. Částečně je to vidět na následující fotografii (levá část).

Proto bylo potřeba pod schody osadit sběrnou jímku s čerpadlem ovládaným plovákem. Štěrk pod dlažbou tvoří jakousi drenáž a horní hrana jímky je cca v její úrovni a tak voda nikdy nevystoupá nad kostky a ve skleníku je tak sucho za jakýchkoliv podmínek.

Vyvýšený záhon pro bobuloviny

Zahrada, , , ,

Brambory si konečně hoví v hrůbcích na peřině z kravského hnoje, zelenina je taktéž zasetá, takže je čas věnovat se dalším projektům. A tím je vyvýšený záhon pro rybízy a angrešty. V naší utužené jílovité půdě špatně prospívají a mnoho neplodí, proto bude vhodnější zasázet je do záhonu nad úroveň terénu. Kromě regulace vlhkosti je možné také snadno  udržet pudu kyprou a nezaplevelenou, dodávat průběžně živiny.

Nejdříve bylo potřeba odstranit travní drn – ručně – rýčem. Poté přišla na řadu konstrukce z prken. Nyní už zbývá jen zaplnit záhon zeminou smíchanou s kompostem a vysázet keříky.

Drny jsou také dobrým stavebním materiálem. Nejčastěji je využívám k vytvoření hromádky k pěstování dýní nebo cuket. Hradbu z drnů vyplním z velké části kravským hnojem, doplním zeminou a sázím.

Bylinky a další sazeničky v „čekárně“

Zahrada, , , , ,

Bylinky vzešly téměř všechny bez problémů, kromě levandule a rozmarýnu. Ty jsem zasela podruhé, a stejně se do teď vyklubaly jen dvě rostlinky od každé…no aspoň něco :-). Ostatní si vedou skvěle, už jsou přesazené do sadbovačů a čekají na vhodné podmínky k  výsadbě. Jsou to sice všechno víceletky, ale droboučké rostlinky by mohl přízemní mrazík vysušit.

Zelí a kedlubny se sázejí nejlépe, když je zataženo a je více méně jistá zálivka seshora. S kořenovými baly jim neublíží ani mrazíky, stejně jako salátům dubáčkům.

Celery vysazuji až po ledových mužích, sice by nezmrzly, ale hodně je to zpomalí v růstu.

Vyséváme, sázíme, přesazujeme

Zahrada,

Je nejvyšší čas začít s výsevem některých druhů zeleniny jako je hrášek, mrkev, petržel a sázíme také cibuli. Osvědčilo se mi střídání řádků cibule a mrkve, navzájem si totiž odpuzují své škůdce, a vysévání hrášku do hnízd ve dvou maximálně třech řadách. Jako oporu používám suché větve habru nebo buku či břízy – jsou hodně členité, nebo je možno si dát práci a zhotovit jí ze suché bambusové trávy svázané motouzem.

Vedle do hrůbků  zapravím hnůj a jsou připraveny pro náročnější druhy jako je červená řepa, kterou je možno už vysít, a košťáloviny, které si musíme předpěstovat a vysazujeme až vzrostlé sazeničky s kořenovým balem. Dostatek živin ocení i cukrová kukuřice, ale ta příjde do země až kolem 10. května, stejně jako fazole, protože v případě, že by přišli ledoví muži, tak zmrznou. Klíčení a růst podpoříte zakrytím netkanou textílií.

Komu se nelení, tomu se zelení :-)

Zahrada, , , ,

Papriky a rajčata se předhánějí ve vzrůstu, čeká je ještě jedno přesazení.

Česnek si směle razí cestu mulčem z mrvy. Během dubna mu trochu přilepším dešťovkou, která protekla hnojištěm. To mu svědčí.

Ve skleníku nebo pařeništi je třeba vyjednotit ředkvičku a je dobré pověsit žluté lepové pásy na odchyt okřídlených mšic, které se v tomto období už začínají vyskytovat a rychle se rozmnoží na rubu ředkvičkových listů. Sazeničky salátů a ranných kedluben mají již pravé lístky a uděláme dobře, když je přesadíme do sadbovačů pěkně po jedné. Vytvoří si kořenové baly a po výsadbě na konečné stanoviště se dobře ujímají a rychleji rostou.

 

 

 

Je libo meduňkové thé ?

Zahrada, ,

Bylinkový záhonek je velmi praktický a přináší kromě uspokojení chuťových buněk také nesporný estetický zážitek. Zároveň se stává zdrojem nektaru pro opylovače a mšicožrouty :-). Kvetoucí dobromysl bývá často ukrytá pod baldachýnem z motýlích křídel, na květenství libečku hodují pestřenky a květy divizny lákají včelí medvídky. Sazeničky je samozřejmě možné zakoupit, ale sortiment, alespoň u nás, bývá dosti omezený. Můžeme se tedy pokusit je předpěstovat.

Do skleníku či pařeniště vyséváme kedlubny, zelí, kapustu a saláty. Výsev jedlých květů jako jsou afrikány, lichořeřišnice a měsíček posuneme až na začátek května, protože na rozdíl od brukvovitých rostlin je spálí i menší mráz.

Přesazovací maraton

Zahrada, , ,

Předpěstovat si sazeničky zeleniny či bylinek není nikterak složité, jenom se musíte obrnit trpělivostí, protože to obnáší několikeré přesazování, tak jak rostlinky rostou a sílí. Začali jsme celerem a  pokračujeme paprikami. Když mají dva pravé lístečky, je třeba je přesadit do kelímků nebo sadbovačů –  po dvě. Není to podmínkou, ale já je takto sázím už 20 let. Papriky jsou mohutné rostliny, ve skleníku dorostou klidně do výšky 1m, ale jsou křehké a snadno se pod tíhou plodů lámou nebo vyvracejí a ve dvojici jsou si oporou. Papriky opět při sázení zanoříme asi 0,5 cm pod lístky. Do výsadby je bude třeba přesadit minimálně 1 až 2 krát.

Venku je sice pošmourno, okolní kopce jsou už bezmála týden zahaleny do závoje z mlhy, ale jaro se nesměle, zato nezadržitelně blíží. Ve skleníku už vzešla ředkvička a u hadníku vyrašily zelené lístky medvědího česneku, který jsem si přinesla z lesa od řeky minulým rokem. Pěkně se uchytil, má rád spíše stinné a vlhčí stanoviště.

Brambory

Zahrada, , , , ,

Kdo se rozhodl zpestřit si jídelníček bramborami bez chemie, má nejvyšší čas zakoupit si sadbu a dát ji naklíčit. To znamená rozložit hlízy do bedýnek do světlé nevytápěné místnosti, kde ale nehrozí promrznutí. Stejně tak postupujeme se sadbou zakoupenou na podzim. U ní je dobré větší klíčky vylomit, protože přerostlé, jež často do poloviny dubna zvládnou i 20 cm, komplikují výsadbu. Lámou se a kromě toho vám pak rostlinky vykukují i po stranách hrůbků, což je nežádoucí pro okopávání. Nemusíte mít obavy, hlízy pustí nové a budou krátké a pevné.  Naše rodinná tradice doporučuje provést tento úkon právě 8. března. Klíčky budou mít v době výsadby optimální délku a datum se dobře pamatuje ..tedy to platí spíše pro nás, dříve narozené :-). Brambory se samozřejmě dají sázet i nenaklíčené, ale to si trochu počkáte, než se zazelenají na vrcholu hrůbku.

Dále je příhodná doba pro předpěstování paprik a rajčat pro venkovní výsadbu, tedy až po ledových mužích a do venkovního pařeniště můžete vysévat ředkvičky, ranné saláty a kedlubny.

Přesazení celeru

Zahrada,

Když se na rostlinkách objeví první pravý lístek, je čas je přesadit. Do sadbovačů si namíchám substrát pro výsev a klasický zahradnický a celery sázím až po děložní lístky. Je třeba dávat pozor, protože rostlinky jsou křehké. Další přesazování, asi tak za měsíc, už je mnohem jednodušší, celery mají už kořenové baly.

Ředkvičky, saláty a papriky

Zahrada, , , ,

Dnešní slunečné a na konec února nezvykle teplé počasí mně vytáhlo ven do zahrady. Uschlý maliník volal po ostříhání a prohřátá půda ve skleníku byla ideální pro výsev ředkvičky, ranného salátu a kedluben. Rostlinky lépe vzcházejí, když je po dobrém zalití překryjete ještě netkanou textílií. Pak už jenom občas zalít odstátou vodou a čekat :-)…rychlost růstu záleží na venkovních teplotách.

Kdo má skleník, může už začít s předpěstováním paprik. Pro venkovní výsadbu, tedy až po ledových mužích, stačí vysévat až v polovině března, aby sazenice zbytečně nepřerostly. Pro klíčení paprik je důležitá teplota okolo 25 st., při nižších teplotách špatně vzchází nebo může i shnít. Z odrůd se mi osvědčily GRANOVA nebo RUBINOVA – hrubomasé, červené a ze žlutých jsou chutné odrůdy AMY, CITRINA nebo PCR. Nepěstuji F1., protože z nich si nemůžete nechat semínka.

Až se jaro zeptá :-)

Zahrada, , , , , , ,

Kdo si chce v létě pochutnat na šťavnatých řapících nebo na podzim na křupavých bulvách celeru, má nejvyšší čas začít s jeho předpěstováním. Výsev provádím koncem ledna nebo začátkem února do minipařeniště. Substrát pro výsev nechám aspoň dva dny ohřát na pokojovou teplotu, dobře provlhčím a  vysévám velmi mělce. Pařeniště mám na okenním parapetu, pravidelně rosím a při silném slunečním svitu větrám. Jednotlivé vyseté druhy si dobře označím, protože spoléhat na to, že si vzpomenu, kde co je, se mi už několikrát nevyplatilo. Předpěstovávám celer naťový, bulvový a řapíkatý. Vzešlé rostlinky se pak ještě několikrát přesazují, něž jsou z nich otužilé sazenice k výsadbě.

Ještě honem zazimovat skleník a foliovník

Zahrada,

V prvním roce se zemina ve skleníku docela slehne a je tudíž potřeba jí doplnit. Takže jsem do skleníku navozila hromady kompostu namíchaného s uleželým kravským hnojem.  Pak už jsem jenom kompost se zeminou lehce promíchala pomocí rýče a největší část práce zůstává na nejpracovitějších pomocnících – na žížalách. Tihle tvorečkové umějí ve svých tělíčcích promíchat organické a anorganické komponenty na humuso – jílovité komplexy. Tzv. živá půda je pak pro rostliny ideálním zdrojem živin.

 

Ve foliovníku jsem půdu pouze mělce zryla, hnojím až na jaře přímo do hrůbků. Ještě doufám stihnu rozhodit mletý vápenec, který je jednou začas potřeba, aby půda měla optimální pH.