Archiv pro měsíc: Duben 2017

Česačka

Do arzenálu pomůcek na zpracování vlny mi přibyla tahle šikovná pomocnice, která šetří mé ruce i čas při česání vlny. Zvládne hromadu česanců bez nejmenší únavy. Na rozdíl ode mne :-). A je to opět zásluha mého manžela, alias Ferdy mravence. Zrodila se mu pod rukama během dvou týdnů. Samozřejmě tomu předcházela dlouhá a důkladná přípravná fáze. Od technického nákresu, přes objednání originální mykací tkaniny až z Anglie až po detailní promyšlení, jak který komponent vůbec vyrobit. Ale podařilo se a česačka už měla svůj křest vlnou. Nu já to říkám pořád….zlaté české ručičky a kutilství v genech jsou doslova poklad :-).

A na počátku bylo rouno…aneb neobyčejný příběh obyčejného ponča.

Pončo se mi rodilo v hlavě už dlouho, ale na jeho zhotovení je potřeba docela velké množství příze. No a to znamená několik desítek hodin práce. Ze zvědavosti jsem si výrobu ponča stopovala, za pomocí speciální časomíry, kterou mi můj šikovný manžel vyrobil ze starého budíku :-). Podle mých propočtů zhruba 110 hodin čistého času, přičemž do něj není zahrnuto ještě předeprání rouna, finální praní příze, navíjení přaden a klubíček. Pro orientaci myslím ale postačí. Taky mne napadlo pořídit fotodokumentaci celého procesu vzniku 100% přírodního oděvu.

Ke zhotování svrchních oděvů je ideální vlna plemene Romney nebo Jurské ovce, protože je hrubší, tudíž pevnější, ale přesto kouše jen minimálně. Mě učarovala tmavá Romney s pestrou paletou odstínů šedé a hnědé a medově hnědá Jurka. Skvěle k sobě ladí.

Předepraná rouna je třeba načesat na kartáčích do česanců. Opravdu se vyplatí věnovat přípravě česanců velkou péči, protože pak je předení z nich procházkou v rajské zahradě :-). Bez nadsázky. 

Na kolovrátku se z česanců upředou jednonitky. Na cívku mého kolovrátku se vejde zhruba 120g, takže pokaždé po zaplnění cívky jednonitky smotám do klubíčka, abych mohla pokračovat v předení. Až mám napředenou hromadu jednonitek, je třeba je seskat. Vzhledem k tomu, že jsem potřebovala pevnější přízi, která se nebude vytahovat, zvolila jsem trojnitku. Na to existuje skvělá technika Navaho, při které se ská trojnitka přímo z jednonitky, namísto toho, aby se mi pod nohama motala tři klubíčka.

Seskaná příze se postupně na motovidle navíjí do přaden. V této fázi se příze upravuje do finální podoby, což znamená, že se několikrát…kolik je třeba…vypere v teplé vodní lázni s přídavkem odmašťovadla, já používám březový šampon na vlasy. Pak následuje sušení, cca 3 dny.

Když jsou přadena suchá, je třeba je za pomocí navíječe a odvíječe příze stočit do úhledných klubíček. To jde skvěle manželovi :-).

No a pak už nezbývá než vymyslet vzor a pustit se do pletení. Pletla jsem na kruhových jehlicích č. 5,5. Střih velmi jednoduchý…okoukaný během lázeňského pobytu :-).

No a výsledek můžete posoudit sami. Bohužel mi ještě chybí krejčovská panna, takže jsem musela zapózovat já, ač to dělám velmi nerada :-).